Polopromyté zpracování (semi-washed) Kávové třdinky na některých plantážích stejné jako II mokrého způsobu putují do vodních lázní, kde probíhá selekce zralých a nezralých plodů. Vytříděné plody dále cestují do loupacích strojů, kde jsou zbaveny vrchní slupky a části dužiny. Poté zemědělci nechávají zrnka v pergamenu a dužině schnout na slunci jako II suchého způsobu. U tohoto způsobu je opět potřeba zrna časem prohrabovat a otáčet. Dokonce několikrát denně, aby nezačala plesnivět. Na některých plantážích zrna v dužině obracej! každých 15 minut. Ve svrchních obalech zrna obsahují vysoké procento cukrů, které postupně fermentují. Takto zpracovaná káva má jemné, ale výrazné tělo a neobsahuje příliš kyselé tóny. Na některých farmách kávové plody jen oloupou ze slupky a poté nechávají sušit. Sušení kávy probíhá přímo na plantáži, nejčastěji na speciálních “afrických lůžkách, což jsou na bambusech natažené tkaniny, které jsou prodyšné. Na noc farmáři zrna zakrývají, aby je ochránili před vnějšími vlivy, a přes den zrníčka pravidelné prohrabávají. Velkou výhodou této metody je to, že se provádí kompletně bez promývání větším množstvím vody, což znatelně snižuje náklady na zpracování. Navíc farmáři nemusí kávu nikam vozit a zpracovávají ji přímo na plantáži. Po sušení ze zrn jen sundají dužinu. Takové kávy mají potom plnější tělo s výraznou sladkosti, protože cukry mají čas se uvolnit do zrn z dužiny. Těmto kávám se také často říká medové.

Mokré zpracování (fully-washed, wet-processed) Další způsob zpracování je mnohem náročnější než suchý. ale ve výsledku je z něho získána často mnohem kvalitnější káva. Díky několika postupům během zpracování dochází k výběru opravdu kvalitních zrn velmi šetrným způsobem. Mokry způsob využívají na plantážích pro kvalitnější zrna, zejména pro arabiky. Také proto můžete někdy o arabice slyšet jako o “prané” nebo “myté” kávě. Kávové třešinky jsou nejdříve promývány vodou ve speciálních nádržích. Přitom se oddělují lehké, seschlé a nedozrálé plody od zralých a těžkých plodů. Ihned po promytí ve vodních lázních a selekci se při tomto způsobu zpracování odstraňuje vrchní slupka a část dužiny. Důležité je. aby k oloupání došlo do 24 hodin od sklizně. Později slupka s dužinou přisychá k zrnům a jde odstranit mnohem hůř. Dokonce pak při loupání může dojít k poškození zrn. Kávové plody loupají speciální loupací stroje. Oloupaná zrna putují do dalších nádrží, tzv. kvasných nádrží. U zrn probíhá v kvasných nádržích proces, který nazýváme fermentace. Proces, při němž enzymy uvolňují zbývající lepkavou vrstvu, pokrývající pergamenovou slupku semen, a pergamen samotný. Pergamenová slupka přestává být lepkavá a zrnka na dotek připomínají drsný štěrk. Délka fermentace může trvat až 36 hodin. Ovlivňuje ji sí1a zbytků dužiny a pergamenu, množství mikroorganismů v nádrži a také okolní teplota. Pokud by fermentace trvala moc dlouho, zrna by mohla začít hnít. Pár zrnek pak může zkazit celou várku. Po tomto způsobu zpracování potřebují kávová zrna usušit. Obsahují ještě zhruba 50 procent vlhkosti, tu je třeba snížit, aby se zrna mohla dobře uskladnit a aby neplesnivěla. Zrnka se proto následně asi ‘4 dni suší. Na velkých plantážích zrna suší v sušících strojích horkým vzduchem. Druhou možností je sušení na slunci. Zrna se po zpracování rozmístí na betonové plochy nebo podlahy, stejně jako u suchého způsobu. Je nezbytné je pravidelně obracet, prosychání musí být rovnoměrné, při příliš intenzivním slunci nebo při dešti a v noci se musí zrna zakrývat. Proces zpracování kávy touto metodou je mnohem náročnější, navíc se při něm spotřebuje velké množství vody na promývání. Na jeden kilogram zelené kávy spotřebují zemědělci 130 až 150 litru vody. Nádrže musejí pracovníci každý den důkladně čistit a stále měnit vodu za čistou. Proto si tento způsob zpracování nemohou dovolit na všech plantážích. Kávy z mokrého způsobu zpracováni chutnají velmi svěže, ovocně, květinově a více kysele než kávy zpracované suchou metodou. Tuto chuť ovlivňuje fermentace ve vodě a také to, že se hned na začátku smyje ze zrna část látek po oloupání a promytí.

Suché zpracování (natural, dry-processed) Tato metoda patří asi mezi ty nejjednodušší a finančně nejméně náročné. Mimo jiné je to i nejstarší metoda zpravování kávy. Zemědělci ihned po sběru rozprostřou kávové zrna na zemi (nebo například na betonových podlahách), a to rovnoměrně tak, aby ke všem mohl stejně vzduch a sluneční paprsky. Působením všech těchto vlivů zrna postupně schnou. Zemědělci musejí plody pravidelně obracet a prohrabávat, aby všechny kávové třešně uschly rovnoměrně. Na noc plody přikrývají, aby se k nim nedostala vlhkost, a zrnka tak nezačala fermentovat. Na některých plantážích provádějí prohrabávání ručně. někde traktorem, jinde třeba za pomoci koňů. Koně patří mezi specialitu na Haiti. Při obracení schnoucích třešinek koně šlapou na zrna a hodně z nich zdeformují. Při prodeji těchto zelených zrn se to nebere jako defekt, ale jako zvláštnost. Průběh sušení trvá až jeden měsíc od utrhnutí plodů z keřů. Na některých plantážích využívají mechanické sušičky, aby proces urychlili. Po usušení přichází na řadu loupání slupek, nejčastěji pomocí loupacích Strojů. Kávová zrnka mají po oloupání ještě jednu z vrstev – pergamen. Zrna dále na plantážích třídí podle velikosti a kvality. Tuto práci zastávají hlavně ženy. Suchá metoda zpracování se používá na méně kvalitní zrna. Zrnka kávy, která farmáři zpracují tímto způsobem, mají silnější a výraznější tělo. Různé látky ze slupky a dužiny totiž během měsíce postupně pronikají do zrnek. V takových kávách najdete například sladké, medové, oříškové, čokoládové chuti. Usušená zrna po vyloupání měsíc až dva odpočívají a poté putují do celého světa. U výběrových káv platí to, že nejčerstvější zrna jsou kvalitnější.

Kává bez kofeinu bývá častou volbou pro ty, kdo si chtějí vychutnat aroma a chuť šálku kávy bez vedlejšího efektu stimulantu v kávě obsaženého, tedy kofeinu.

Methylenchlorid (dichlormethan či DCM) extrahuje pouze kofein a má nízký bod varu. Kávová zrna jsou methylchloridem omývána, tím se z nich dostává kofein. Směs DCM a kofeinu je pravidelně odsávána. Tento proces se opakuje, dokud obsah kofeinu neklesne pod hranici 0,1%.

Naše káva s označením MC DECAF – Ethiopia MC DECAF JIMMA NATURAL

Fairtrade je obchod založený na partnerství. Fairtrade je certifikace zboží, které splňuje určité sociální, ekonomické a ekologické standardy. Smyslem této certifikace je poskytnout pěstitelům, zaměstnancům a řemeslníkům ze zemí globálního Jihu (zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky) možnost uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Pěstitelé a zaměstnanci dostávají v rámci systému Fairtrade za své kakao nebo kávu výkupní cenu, která odpovídá nákladům na pěstování či výrobu a zároveň umožňuje důstojné živobytí. Fairtrade znamená spravedlivější obchodní podmínky, dodržování lidských a pracovních práv a šetrnost k životnímu prostředí. Mezi základní principy Fairtrade patří:výkupní cena odpovídající nákladům udržitelné produkce a důstojného živobytí.

– dlouhodobé obchodní vztahy
– dodržování úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO)
– zákaz nucené a dětské práce
– dlouhodobě udržitelný rozvoj místních komunit
– kontrolované využívání pesticidů a další zemědělské chemie
– zákaz využívání geneticky modifikovaných plodin
– šetrnější přístup k využívání přírodních zdrojů

Fairtradové suroviny pěstují především drobní pěstitelé v zemích globálního – Jihu. Jedná se o kávu, čaj, třtinový cukr, kakao, banány, rýži a obilniny, koření nebo také bavlnu či řezané květiny.

Podívejte se na článek, jak poznat fairtradové výrobky. Vybírat můžete výrobky se známkou FAIRTRADE® na obalu. Ve specializovaných fairtradových obchodech je možné zakoupit i výrobky (především řemeslné a textilní zboží), které známku FAIRTRADE® nemají. Takové výrobky pocházejí od členů Světové fairtradové organizace (WFTO), historicky starší součásti konceptu spravedlivého obchodu (fair trade).

Rainforest Alliance je organizace dohlížející na certifikaci farem, které produkují tropické plodiny včetně kávy, banánů, kakaa, pomerančů, čaje atd. Pro získání certifikace je potřeba splňovat řadu ekologických a sociálních standardů.

Naše káva s označením Rainforest Alliance – GUATEMALA FINCA SAN FRANCISCO

Značka “ORGANIC” u zrnkové kávy označuje, že káva byla pěstována a zpracována podle ekologických a udržitelných zemědělských metod.

Tyto metody minimalizují použití syntetických pesticidů, herbicidů a hnojiv, a podporují zdraví půdy, vodních zdrojů a biodiverzitu.

Certifikace je obvykle udělována nezávislými kontrolními organizacemi, které zajišťují, že výrobci dodržují přísné ekologické normy. Mezi mezinárodně uznávané certifikáty patří USDA Organic (Spojené státy americké), EU Organic (Evropská unie) nebo Bio-Siegel (Německo).

Káva označená jako “ORGANIC” tedy znamená, že byla pěstována a zpracována s ohledem na životní prostředí a udržitelnost, což může být pro mnoho spotřebitelů důležitým faktorem při výběru kvalitní kávy.

Naše druhy organické kávy – NICARAGUA SAN JUAN RIO, INDONESIA SUMATRA IKA, ETHIOPIA YIRGACHEFFE

Plusy ORGANIC kávy

Takto certifikovaná výběrová káva nabízí několik výhod, jak pro spotřebitele, tak pro životní prostředí a farmáře. Mezi hlavní výhody patří:

1. Menší zatížení životního prostředí: Pěstování organické kávy snižuje použití syntetických pesticidů, herbicidů a hnojiv, což zlepšuje zdraví půdy a vodních zdrojů. To také podporuje biodiverzitu a zdraví ekosystému.
2. Zdravější produkt: Organická káva obsahuje méně chemických reziduí z pesticidů a herbicidů ve srovnání s konvenční kávou. To může vést k čistší a zdravější volbě pro spotřebitele.
3. Podpora udržitelných zemědělských praktik: Pěstování organické kávy podporuje udržitelné zemědělské metody, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a podporují dlouhodobou udržitelnost zdrojů.
4. Lepší životní podmínky farmářů: Organické farmy často poskytují lepší životní a pracovní podmínky pro farmáře a jejich rodiny, protože se snižuje riziko expozice nebezpečným chemikáliím.
5. Podpora biodiverzity: Organické farmy obvykle pěstují různé druhy kávy, což může vést k zachování genetické rozmanitosti kávových rostlin a zlepšení zdraví ekosystémů.
6. Chuť: Někteří spotřebitelé tvrdí, že organická káva má lepší chuť než konvenční káva, i když toto je subjektivní a záleží na individuálních preferencích.

Při nákupu organické kávy je důležité dávat pozor na certifikáty a značky, které zaručují, že káva byla skutečně pěstována a zpracovávána podle ekologických a udržitelných zemědělských metod.